Zpět

VěK

Věra Koubová navštěvovala v letech 1986–1989 Pražskou fotografickou školu. Zakončila ji teoretickou prací Zapomenuté portréty o svém objevu negativních desek s podobiznami slavných osobností z přelomu 19. a 20. století z ateliéru Mulač. V devadesátých letech se nejprve věnovala snímkům souboru Místo děje, představujícím člověka ve městě na místech (možných) dějů. – Pro projekt německého historika Steffena Höhna snímala po řadu let hroby českých, německých a židovských osobností na území bývalé „Bohemie“. – Dále zachycuje na konferencích dramatické výjevy i soustředění člověka v abstraktním prostředí. – Dlouhodobější události sbírá do fotoesejů. – Nejnověji se zabývá ilustracemi, v nichž v dialogu s literárním dílem transformuje jeho výpověď do obrazového tvaru.– Průběžně zkoumá možnosti portrétní fotografie. Pracuje klasickou stříbrnou metodou bez digitální manipulace černobílého obrazu.

Od ukončení studia překladatelství na filosofické fakultě Karlovy university v Praze v oboru němčina–angličtina roku 1979 disertací Jazyková originalita jako překladatelský problém (především na základě rozboru překladů románu Jamese Joyce Ulysses) se věnuje překládání německojazyčné prózy, poezie a filosofie, zvláště dosud nepřeložených prací Friedricha Nietzscheho, spisů Franze Kafky v rámci jeho sebraného Díla v češtině a poetických sbírek původně pražského Němce Franze Wurma (1926).

Texty, jimiž se zabývá překladem či v ilustraci, prezentuje buď jako literárně hudební pásma v samostatných pořadech živě či v rozhlase, nebo v přednášce, příp. doslovu anebo v rámci literární procházky.

[email protected]

html Julie Koubová

režie a zvuk Martin Klusák